|
|
Úloha centrických fúzí v karyotypové evoluci pavouků
Mlnáříková, Barbora ; Forman, Martin (vedoucí práce) ; Nguyen, Petr (oponent)
Entelegynae jsou druhově nejbohatší skupinou pavouků. Jejich karyotypy jsou charakteristické převahou systému pohlavních chromozomů X1X20 a téměř výlučnou přítomností akrocentrických chromozomů. Jednoramenné chromozomy mohou být substrátem pro centrickou fúzi, přestavbu, kdy dva akrocentrické chromozomy zfúzují v oblasti centromery za vzniku dvouramenného chromozomu. U této skupiny dochází k centrickým fúzím podle fenoménu "všechno nebo nic" ("all or nothing"), kdy všechny akrocentrické chromozomy zfúzují během jedné události nebo velmi rychle po sobě a karyotyp je saturovaný dvouramennými chromozomy. I když byla cytogenetiky entelegynních pavouků rozsáhle studována, byl u nich tento fenomén pozorován jen vzácně, a to u 12 druhů z 5 čeledí. V rámci práce jsem přinesla nové poznatky o výskytu centrických fúzí u dalších 12 druhů z 5 nepříbuzných čeledí. Ve všech případech se jednalo o potvrzení pravidla "všechno nebo nic", jehož přítomnost by mohla být vysvětlena silným meiotickým tahem. Výskyt fúzí podle pravidla "všechno nebo nic" je ve většině případů pravděpodobně ojedinělý. U čeledi Dictynidae je ale dvouramenná morfologie chromozomů dlouhodobě fixována, což z ní činí unikátní modelovou skupinu. Pro lepší pochopení dynamiky karyotypů u Dictynidae, byly pro tuto čeleď zoptimalizovány molekulárně...
|
|
|
Viniční terasy jako refugia pro výskyt xerotermních druhů pavouků (Araneae) a jejich bioindikační využití v hodnocení kvality životního prostředí a úrovně biodiverzity
Košulič, Ondřej
Silný pokles raně sukcesních přirozených a polopřirozených biotopů způsobený intenzifikací zemědělství a opuštěním od tradičního hospodaření má za následek kritický úbytek xerotermních bezobratlých živočichů v celé Evropě. Otázkou je, zdali člověkem nově vytvořené raně sukcesní biotopy (v mém případě viniční terasy), dokáží částečně kompenzovat tuto ztrátu. V disertační práci jsem tedy studoval pavouky jako modelové organismy pro posouzení potenciálního významu xerotermních svahů viničních teras pro zachování biodiverzity v zemědělské krajině jižní Moravy. Na zkoumaných plochách byla analyzována druhová diverzita, abundance, stupeň vzácnosti a ochranářský význam zjištěných indikátorů. Tyto hodnoty byly porovnávány mezi dvěmi sukcesními stádii svahu terasy (zapojený a nezapojený travní drn), procentuálním zastoupením potenciálních zdrojových oblastí (stepi -- lesostepi) a různou krajinnou mozaikou (struktura biotopů) v okolí studovaných teras. V průběhu roku 2011 bylo různými odchytovými metodami posbíráno celkem 6040 dospělých jedinců pavouků náležejících 171 druhům, 69 rodům a 24 čeledím. Z tohoto počtu bylo zjištěno významné zastoupení vzácných xerotermních druhů (40 %) a druhů řazených do Červeného seznamu ohrožených živočichů (15 %). Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v celkové druhové diverzitě a abundanci mezi svahy s různým sukcesním stádiem, nicméně druhová diverzita byla významně ovlivněna přítomností stepních xerotermních biotopů v okolí vinic. Výskyt vzácných a ohrožených druhů byl signifikantně asociován typem sukcesního stádia svahu (pro epigeické i epifytické druhy), stejně tak významně rostla hodnota a abundance těchto indikačních skupin s přítomností stepních travnatých biotopů v okolí teras. Dle zjištěných výsledků je zřejmé, že uměle vytvořené viniční terasy jsou významným refugiem pro široké spektrum xerotermofilních druhů pavouků. K zabránění ztráty diverzity a přítomnosti vzácných a ohrožených druhů pavouků, navrhuji managementová opatření, která budou udržovat důležitou mozaiku mikrohabitatů pod různým sukcesním stádiem.
|
|
|
Obchodované druhy živočichů: srovnání IUCN a CITES
KORCH, Martin
Legální a nelegální obchod s volně žijícími druhy a planě rostoucími rostlinami stále roste a vytváří tak neustálý tlak na celé ekosystémy. Existuje však mnoho organizací, které se snaží tomuto problému zabránit a mezinárodní obchod regulovat. Mezi takové organizace se řadí IUCN a mezinárodní úmluva CITES. Bohužel kvůli nedostatečné koordinaci se počet obchodních záznamů neustále zvyšuje a může to vést k rychlému vymírání druhů. Cílem práce bylo zjistit překryv mezi kriticky ohroženými, ohroženými, zranitelnými a zároveň mezinárodně obchodovanými druhy pavouků (Araneae), stonožek (Chilopoda), paryb (Chondrichthyes), ryb (třídy: Actinopterygii, Dipneusti a Coelacanthii) a šelem (Carnivora) uvedených v Červeného seznamu druhů s druhy uvedenými v přílohách I, II či III mezinárodní úmluvy CITES. Z analýzy bylo zjištěno, že z 1 585 mezinárodně obchodovaných druhů dle IUCN není úmluvou CITES chráněno 42%. To je téměř polovina druhů, které jsou přehlíženy a potencionálně potřebují regulaci mezinárodního obchodu. Mezi nejvíce ohrožené druhy patří vodní organismy (41%) a pouze jedno procento tvoři organismy terestrické.
|
|
|
Ekologie a epigamní chování slíďáků rodu Alopecosa (Araneae: Lycosidae)
Just, Pavel ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám českými zástupci slíďáků rodu Alopecosa. Literární rešerše shrnuje poznatky o ekologii těchto pavouků, jejich způsobu života, fenologii a preferenci habitatů. Zvláštní důraz je kladen na rozmnožování slíďáků rodu Alopecosa, a to především na jejich epigamní chování. V současné době jsou námluvy pavouků studovány hlavně s ohledem na multimodální signalizaci. Nechybí ale ani údaje o jejich životních cyklech, kopulaci a péči o mláďata. Studium epigamního chování zástupců rodu Alopecosa je neprávem velmi opomíjeno, zvláště když si uvědomíme, jakých výsledků bylo dosaženo výzkumem amerických slíďáků rodu Schizocosa. K získání souvislostí je třeba znát taxonomii rodu Alopecosa, nastiňuji tedy recentní problematiku systematiky a fylogeneze celé čeledi Lycosidae.
|
|
|
Vývoj epigeické arachnoentomofauny borových porostů v požářišti revíru Bzenec - Moravská Sahara (LS Strážnice)
Prágr, Jakub
Sukcesní změny probíhající ve struktuře a složení společenstev epigeické fauny v prvních třech (Coleoptera: Carabidae), resp. dvou (Araneae) letech po požáru borových porostů byly studovány od roku 2013 v území Moravské Sahary (Bzenec, Česká republika). K hodnocení reakce epigeické fauny a stanovištních změn po požáru bylo založeno 11 trvale výzkumných ploch. Ty zahrnovaly holiny po vyhořelých porostech, požárem silně zasažené borové porosty (27 let) ponechané přirozenému sukcesnímu vývoji a borové porosty (94 let) s probíhající nahodilou těžbou. Paralelně byly sledovány kvalitativně stejné porosty požárem nezasažené (29 a 78 let). Ke zjištění stavu epigeonu bylo použito zemních pastí (5ks/plochu). Celkem bylo odchyceno a determinováno 90 druhů střevlíků a 151 druhů pavouků. Struktura a složení společenstev střevlíkovitých brouků a pavouků byla mezi požárem narušenými a požárem nenarušenými lokalitami po celou dobu sledování odlišná. Carabidocenózy i arachnocenózy požárem nenarušených biotopů vykazovaly stabilní strukturu i složení společenstva, zatímco v požárem disturbovaných borových porostech docházelo k postupnému nárůstu druhové dominance a diverzity skupin druhů světlomilných a suchomilných. Mezi lety 2013 a 2014 byl zaznamenán signifikantní pokles druhové diverzity pavouků požárem narušených borových porostů. Společenstva střevlíkovitých brouků vykazovala trend opačný. Arachnocenózy i carabidocenózy zkoumané oblasti projevily citlivou vazbu na změnu mikroklimatických podmínek studovaných biotopů, a proto bylo možné na základě změn v jejich složení usuzovat i na změny probíhající v porostech, kde nebyly účinky požáru na první pohled patrné.
|
|
|
Vliv intenzity pasečného hospodaření v dubových porostech na epigeickou faunu pavouků (Arachnida, Araneae)
Staněk, Luboš
V rámci bakalářské práce byl zkoumán vliv intenzity pasečného hospodaření v dubových porostech na epigeickou faunu pavouků. Konkrétně se jednalo o dva typy pasečného hospodaření - frézované a nefrézované paseky. Cílem práce bylo porovnat na obou typech pasek druhovou bohatost, počet jedinců a výskyt vzácných a ohrožených druhů pavouků. Pavouci byli loveni metodou zemních pastí. Samotný sběr probíhal na šesti lokalitách (3 frézované a 3 nefrézované paseky) v okolí měst Pasohlávky, Ivaň, Pouzdřany a Vranovice. Opakoval se celkem pětkrát, od května 2016 do září 2016, vždy jedenkrát v měsíci. Na lokalitách bylo celkem odchyceno a determinováno 6915 kusů pavouků řadících se do 120 druhů. V rámci výzkumu byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl v druhové bohatosti mezi frézovanou a nefrézovanou pasekou, kde byla výrazně vyšší diverzita na nefrézované pasece. Početnost byla naopak vyšší na frézované pasece. Nicméně, nefrézované plochy měly výrazně vyšší výskyt vzácných a ohrožených druhů pavouků a celkově se dá konstatovat, že arachnofauna na těchto pasekách byla výrazně rozmanitější. Z výsledků vyplývá nevhodnost velkoplošného frézování pařezů uplatněných v nížinných lesních ekosystémech v rámci lesnických managementů Výsledky mohou sloužit i jako východisko pro arboristickou praxi v rámci péče o rozptýlenou a veřejnou zeleň.
|
|
|
Struktura a distribuce společenstev pavouků (Araneae) v závislosti na ochranářském managementu přírodní památky Pláně
Hamřík, Tomáš
Do druhé poloviny 20. století byla česká krajina tradičně udržována zemědělskou činností a pastvou, což způsobilo, že byla zastoupena heterogenní mozaikou mikrohabitů. Opuštění od tradičního hospodaření však způsobilo, že území s ranými stadii sukcese začala být zarůstána a homogenizována, což vedlo ke ztrátě biodiverzity členovců. Tradiční hospodaření je nutné nahradit aktivním ochranářským managementem. V rámci diplomové práce byl studován vliv ochranářského managementu na arachnofaunu stepních biotopů PP Pláně. Konkrétně byl zkoumán vliv disturbance, seče, řízeného vypalování a bezzásahovosti na abundanci, druhovou bohatost, výskyt vzácných a ohrožených druhů a druhovou a funkční kompozici pavouků. Sběr materiálu byl proveden metodou zemních pastí a smýkáním v celé sezoně v letech 2017 a 2018. Zásahy byly aplikovány v rámci jednotlivých plošek (4 x 5 m) a opakovány na třech plochách. Celkově bylo odchyceno 154 druhů s 11 634 jedinci s výskytem mnoha vzácných a ohrožených druhů pavouků. Management neměl na druhovou bohatost epigeických pavouků signifikantní vliv. Pavouci žijící na vegetaci měli vysokou abundanci a druhovou bohatost v kontrolních a vypalovaných stanovištích. Vypalovaná stanoviště měla vysoké hodnoty ochranářských indikátorů a bylo zde také značné zastoupení xerotermních druhů a loveckých guild. Intenzivní disturbance měla na celkovou arachnofaunu spíše negativní efekt. Řízené vypalování ukázalo pozitivní výsledky pro velkou část sledovaných indikátorů. Výsledky ukazují, že zásahy vykonané na malé ploše dokáží signifikantně podpořit cennou arachnofaunu stepních biotopů. Pro podporu heterogenity stanovišť a diverzity na ně vázaných organismů by měly být zásahy kombinovány a vykonávány v takové míře, aby nedošlo k rozsáhlé disturbanci stanovišť.
|
|
|
Druhová diverzita, početnost a význam pavouků (Arachnida, Araneae) na listnatých dřevinách v arboretu Mendelovy univerzity v Brně
Bernatová, Martina
Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně jako míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí. V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017. V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů. Z tohoto faktu lze tedy odvodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož lze odvodit, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.
|
|
|
Rozdíly v druhové diverzitě a abundanci pavouků na hlavách révy vinné na terasovaných a klasických vinicích v závislosti na typu hospodaření
Havlová, Lucie
Pavouci patří k jedněm z nejdůležitějších přirozených antagonistů škůdců v mnoha agroekosystémech. Druhová rozmanitost a početnost pavouků, tudíž jejich biokontrolní potenciál, přímo souvisí a je často zvyšován přítomností nezemědělských, myšleno neprodukčních ploch v krajině, které s agroekosystémy přímo souvisejí. V disertační práci jsem se zaměřila na pavouky vyskytující se na hlavách révy vinné, a to za prvé jako na organismy reflektující funkci viničních teras ve vztahu k zvyšování jejich heterogenity, což se ve výsledku odrazí na výsledné biodiverzitě krajiny, a za druhé jako na antagonisty škůdců ve vinicích, kteří mohou svojí přítomností účinně a zejména šetrně přispět k trvalé udržitelnosti těchto celků. Vybrány byly výzkumné plochy v Jihomoravském kraji a byla na nich analyzována druhová diverzita a abundance pavouků. Na každé vinici byly vybrány dvě výzkumné plochy, a to klasická – plochá vinice a terasovaná vinice lemována neprodukčními svahy. Od listopadu roku 2013 do října roku 2014 bylo celkem zaznamenáno 727 dospělých jedinců pavouků náležejících do 21 druhů a 7 čeledí. Co se ohroženosti jednotlivých druhů týká, bylo zjištěno 12 hojných druhů, 4 druhy téměř ohrožené, 3 druhy ohrožené, 1 druh silně ohrožený a 1 druh kriticky ohrožený. Na základě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že druhové spektrum pavouků nalezených na kmíncích révy vinné může do budoucna fungovat jako biokontrolní prostředek a mít znatelný vliv na škůdce révy vinné.
|
|
|
Robertsonovy translokace a jejich úloha v evoluci karyotypu
Mlnáříková, Barbora ; Forman, Martin (vedoucí práce) ; Sember, Alexandr (oponent)
Chromozomové aberace jsou důležité pro lidskou patologii i evoluci organismů. Robertsonovy translokace neboli centrické fúze patří mezi nejčastější chromozomové aberace u savců. Nejprostudovanějším modelem pro jejich studium je myš domácí Mus musculus. Standardní karyotyp myši je složen ze 40 akrocentrických chromozomů, ale ve volné přírodě se vyskytuje více než stovka populací, které jsou charakteristické různou kombinací metacentrických chromozomů vzniklých centrickou fúzí. Pro formování metacentrických chromozomů bylo navrženo několik schémat zohledňujících sekvenční stavbu centromery a krátkého raménka akrocentrických chromozomů u myši. Segregační odchylky, upřednostňující metacentrické chromozomy při samičí i samčí meióze jako například meiotický tah, mohou pozitivně ovlivňovat míru fixace metacentrických chromozomů v populaci. Centrické fúze se uplatňují i v evoluci jiných organismů. Cytogenetická data u pavouků poukazují na možnost působení podobných fenoménů jako v případě myši i u nejdiverzifikovanější skupiny pavouků Entelegynae. Pavouci vynikají neobvyklými systémy pohlavních chromozomů a centrické fúze zde hrají úlohu i při evoluci pohlavních chromozomů a formování neopohlavních chromozomů. Absence dat o repetitivní DNA a eventuálních specificích molekulární biologie meiotického dělení...
|
host ::
RSS.